Zdroj: SCDRT

ŠTAJFA ZKLAMAL VE FINIŠI MOTOR, V EVROPĚ JE DRUHÝ

Až samotný závěr švýcarské Rallye du Valais znamenal konec dlouhé úspěšné série, ve které Vojtěch Štajf s Františkem Rajnohou spolehlivě dokončovali jednu soutěž za druhou. Posádka Subaru Duck Czech National Teamu tentokrát po dlouhém perném boji o tituly evropských šampiónů v kategorii ERC2 musela ze soutěže odstoupit, na cestě domů z Alp ji tak doprovázela barva stříbrná.

Tisková zpráva SCDRT

Náročný podzimní program Subaru Duck Czech National Teamu vyvrcholil účastí na švýcarské Rallye du Valais, která byla závěrečným dílem letošního seriálu Mistrovství Evropy. Šlo opravdu o hodně, o tituly kontinentálních šampiónů v kategorii ERC2, a tak posádka Vojtěch Štajf - František Rajnoha věnovala maximální úsilí už seznamovacím jízdám. „Jak jsme ale již zmínili před soutěží, rozpis pro kvalifikační zkoušku bylo nutné si napsat při pěší obhlídce, což se mi vymstilo. Přece jen člověk z auta vidí trať trochu jinak," vysvětluje pražský jezdec. „Už při přípravné jízdě na kvalifikaci jsem v jedné ze zatáček její trati nechtěl riskovat vyklouznutí mimo vlhkou cestu a zajel jsem víc do vnitřní krajnice. Jak se ale ukázalo, byl v ní schovaný velký kámen, o který jsme ohnuli rameno a poškodili kolo. Kvalifikaci jsme tím pádem neabsolvovali, což by s ohledem na daná pravidla startovního pořadí tentokrát nebyl až takový problém, přidělali jsme ale práci mechanikům. Bohužel dalším nepříjemným důsledkem mé jezdecké chyby poté byla má menší jezdecká sebedůvěra v úvodní části soutěže, která nás stála cenné vteřiny ve výsledných časech.

Přesto jsme už od úvodu odjížděli Maďarovi Érdimu, který nás porazil na asfaltové soutěži v belgickém Ypres a naším de facto jediným soupeřem byl tedy pouze Érdiho krajan Botka. Ten nám bohužel hned v průběhu první etapy nadělil víc jak půlminutu a pak už bylo hodně náročné jej dohánět. Druhá a hlavně třetí etapa nám ale už vyšly mnohem lépe a postupně jsme soupeřův náskok začali snižovat. Dokonce jsme v rámci ERC2 nakonec vyhráli celkem sedm ze šestnácti rychlostních zkoušek, které jsme dojeli, ta sedmnáctá bohužel už zůstala nezdolaná. Mrzelo nás to hodně, vždyť na předposlední erzetě jsme Botkovi nadělili šestnáct vteřin na deseti kilometrech a chtěli jsme na hraně rizika ještě zkusit zabojovat i v samém závěru. Věděli jsme, že i když pořád ztrácíme přes třicet sekund, tak že poslední zkouška měří přes pětadvacet kilometrů. No a v rally se může stát cokoliv, soupeře mohl třeba postihnout defekt. Náš nově repasovaný motor ale proti našemu tempu zaprotestoval a po deseti kilometrech se zastavil...

Budeme teď muset zjistit příčiny nezdaru, přece jen agregát měl celou soutěž bez potíží vydržet, přestože je závěr sezóny a technika opravdu trpí, jak jsme si ostatně ověřili i při letošním účinkování na závodu La Carrera Panamericana. Náš vůz Subaru Impreza WRX STI ale chceme mít dobře připraven i na závěrečná dvě letošní klání - ač nejsem mistr ale jen vicemistr, měl bych se vydat na Setkání mistrů do Sosnové a o týden později také samozřejmě na Pražský rallysprint. Celý rok jezdíme v zahraničí, a tak jsme rádi, že se můžeme v závěru roku ukázat i našim domácím fanouškům. Těm patří náš velký dík za jejich podporu, stejně jako všem partnerům týmu a i dalším lidem, kteří se o naši letošní cestu Evropou zasloužili," říká Vojtěch Štajf.

Jedenačtyřicetiletý pilot se poté právě nad svým účinkováním v evropském šampionátu znovu zastavil: „Kdyby mi před sezónou někdo řekl, že budu v ERC2 evropským vicemistrem, určitě bych to bral. Teď samozřejmě zas až tak nadšený nejsem, vždyť jsem většinu sezóny šampionát vedl a k titulu nechybělo mnoho. Díky poruše motoru jsme navíc přišli o titul v týmech, tam stačilo opravdu jen dojet, a tak je nakonec šampiónem jen můj spolujezdec František Rajnoha, protože Maďar Botka v polovině sezóny navigátora vyměnil.

Jsem moc rád, že jsme na všech evropských soutěžích (snad s výjimkou Lotyšska) letos dokázali jet ve špičce ERC2 a přitom se vyhnuli haváriím na rychlostních zkouškách. Vždyť i tady ve Švýcarsku bylo kolizí hodně, vyprávět by mohli i naši krajané Jakeš či Tlusťák, chybovaly také evropské hvězdy jako Magalhaes či Bouffier.

My jsme si ve Švýcarsku opět potvrdili, že dokážeme být rychlí i na neznámé trati, bohužel už po několikáté v sezóně nám utekl začátek závodu. Je to asi i daň chybějícím zkušenostem s místními podmínkami, tentokrát jsme při rychlostní zkoušce nastoupali třeba i z údolí v 500 m n.m. až do 1600 m n.m. a zase sjeli zpět - což je samozřejmě u našeho relativně těžkého produkčního vozu zejména pro brzdy docela těžký oříšek. Něco podobného jsem zatím zažil jen na Rallye Monte Carlo, ostatně náš start mi připomnělo i setkání s naším tamním soupeřem z roku 2010 Olivierem Burrim. Tento Švýcar už Rallye du Valais v minulosti několikrát vyhrál a i letos bojoval o stupně vítězů. Tentokrát závodil se speciálem kategorie S2000 a pohyboval se s ním dokonce na medailových příčkách absolutního pořadí. Takže nebyl naším přímým soupeřem a i proto nám bez okolků poradil, jaké pneumatiky a nastavení podvozku pro zdejší podmínky volit. Co se týče pneumatik, doporučil nám i v relativně teplém počasí nasadit poměrně měkkou směs. Ta by na českých tratích dlouhé rychlostní zkoušky nevydržela, na alpských kluzkých asfaltech s ní ale problém nebyl. A tak zkrátka sbíráme další zkušenosti. Teď už se ale těšíme na 3. prosinec, kdy v Paříži převezmeme poháry za naše letošní evropské účinkování a mezitím začneme spřádat plány na sezónu příští," zakončuje své povídání Vojtěch Štajf.

Karel Špaček, media team

Foto ©: Josef Petrů